image
Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Historie Zábeštní Lhoty

Historie Zábeštní Lhoty

Lhota Zábeštní leží na mírné výšině (10 km severně od Přerova): údolím protéká od Lazník potok, jež v Pěnčicích do Olešnice vpadá. Na potoce stojí mlýn "Bešt". Přívlastek "Zábeštní " vznikl během doby dle jména mlýna Bešt - Zábeštní. Fr. Slavík ve své Moravě po 30 leté válce píše "Žabecní". V zem. deskách a listinách  píše se různě: "Zábištní, r. 1581 Zábešná", r. 1590 do Lhoty "za Bestny".

Ves mívala jen 13 č. s 272 m. ( Matěj Pospíšil dr. Jan Hejtko, Matěj Kopeček dr. Martin Zatloukal ), 3/4 lán  s 36 m. polí ( Adam Hlobil dr. Jakub Kubík ) , 1/2 lán  s 24 m. ( Vávra  Tkadlec dr. Martin Smejkal ), 1/4 lán a 4 zahradníci s 32 m. polí ) a ostatní opustla, r.1749 patřilo 13 zahrádkářům  227 m. polí , 3 1/4 m. pustin, 13 1/4  m. zahrad a luk na 6 1/4 v. sena. Od býv. dvou celolánů ( Matěje Kopečka a Matěje Pospíšila ) a ze 3/4 lánu Adama Hlobila vzala si vrchnost 109 3/8 m. k svým nivám. R. 1794 bylo tu 30 d., rytíř. sídlo, 162 obyv. , 390 m. půdy, r. 1835 : 42 d. , 258 obyv., r. 1900 : 54 d. a 265 čes. a kat. obyv. , r. 1921: 57 d. , 256 čes. obyv. , z nichž 252 kat. a 4 evang.
Lhota Zábeštní byla  od r. 1447 - 1660 spojena s Čekyní, dcery Divy z Čekyně, sestry Markéta , Eliška, Anna a Kateřina, prodaly 1447 Janu Mukařovi z Kokor Čekyni s kostel. podacím v Kokorách, Lhotku Hřivínovu, Lhotku Zábeštní a Jurkovu u Čekyně, svobodný dvůr ve Vinarech a lán v Radslavicích.

Po smrti Jana Mukaře dostaly se Lhota Zábeštní s Čekyní a.j. statky z Vrchlabí (bratřím Vilémovi, Kunšovi a Janu z Vrchlabí). Když nabyl Vilém kol r. 1507 biskupského manství Kurovic,psali se Kurovští z Vrchlabí.R.1579 prodal Kunata Kurovský z Vrchlabí Otíkovi z Penčic dvůr a ves Vinary,Radvanice,Zábeštní Lhotu a pustou ves Sedlec u Vinar. R.1594 nacházíme vklad smlouvy (z roku 1593),kterou Mikuláš Matyášovský z Matyášovic na místě p. Judity Plesnicárky z Plzence prodal statek vinarský (v.t.) Jáchymu Pivcovi z Hradčan a Klimštejna,který jej ihned prodal Jáchymu Haugvicovi z Biskupovic. Kunata jmenoval dědicem svých statků svého synovce Havla Kurovského na Kvasicích a tu byly jemu r.1591 Lhota Zábeštní a Radvanice do desk zapsány. Od rodu Haugviců získal Vinary se Lhotou Zábeštní Jan Jiří z Rychmburka a po něm Bernard Václav Brabantský z Chobřan. Oba se účastnili odboje proti Ferdinandovi II. a byli pokutováni:

Přepyský ztrátou polovice a Brabanský,ač katolík,ztrátou třetiny jmění.Synové posléze jmenovaného:Jan Bernard,Vilém Alexandr a Jindřich Maxmilián prodali 10.března 1660 Lhotu Zábeštní se svobodným dvorem Evě Halčinovské,roz.ze Stolavy a na svob.dvoře v Lazničkách. Syn její Vojtěch Halčinovský z Halčinova odprodal ji 12.září r.1691 Anně Kateřině svob.pí. Volčinské.Od ní koupil ves r.1694 dne 25.října Karel svob.p.Cerboni za 8000 zl.a od něho 1.července 1699 za 7000zl. Marie Tereie,ovdovělá hr.Windischgratzová na Trautmannsdorfě, Přerově a Čekyni pro syna Leopolda. V Zábeštní Lhotě stával svobodný dvůr,k němuž náleželo 160m.nejlepších polí a 20m. lesa nad Beštěm.R.1781 koupil dvorec Komárek se 7 soudruhy,kteří se o pole rozdělili. Tři z nich odprodali ze svých osmin ještě polovinu polí, tak vzniklo 11 famílií. Dominikalisté, jak se dle panských či dominikálních polí nazývali, byli roboty prosti. Les ponechalo si panství,ale dovolilo jim dříví si z něho bráti a trávy nažíti, kolik potřebovali, začež byli povinni v době nejpilnější práce polní vypomáhati na panském.

Až do r. 1848 tvořili familianti zvláštní část obce a měli svou správu. Záhy povstal dlouholetý spor mezi rustikalisty (majiteli selských rolí) a dominikalisty o užívání obecních pastvin a pastvin dříve ke dvoru příslušných. Rustikalisté měli dle práva zvykového nárok na užívání pastviska dominikálního, familianti nesměli vyháněti svůj dobytek na obecní pastvisko. Spor skončil asi r. 1835, 1848 splynuli dominikalisté s ostatní obcí. Poddaní ve Lhotě Zábeštní měli prý tak tuhou robotu, že někteří opouštěli raději rodné domky, než by snášeli nesnesitelná břemena roboty. Čtvrtláníci robotovali párem koní 1 1/2 dne v tém dni, mimo to odváděli vrchnosti v naturáliích (věrtel ovsa,husu,dvě kuřata a 12 vajec ročně). Familianti ováděli ročně 20 kr. Desátku platili faráři do Penčic po 24 snopech rži a ovsa, chalupník a familiant odváděli po jednom snopu rži. Při výkupu z roboty platil čtvrtláník 130 zl. Obec tvoří širokou, podlouhlou náves na obou koncích dvěma uličkami otevřenou. Ulička spojující severní konec návsi s okresní silnicí sluje familiantská. Uprostřed návsi stojí kaple Nanebevzetí P. Marie r. 1842 nákladem obce znovu postavená. Starou kapličku dle nalezené listiny založil Karel sv. p. Cerboni, držitel Zábestní Lhoty v letech 1694-1699. Od roku 1901 jsou na věži hodiny a zvon. Pošta jest v Prosenicích. Přifařena a přiškolena jest ves do Penčic. Ves je politicky a katastrem (148 ha) samostanou obcí. Z katastru jest 106 ha polí, 5,33 ha luk, 6,40 ha zahrad, 3,39 ha pastvin a 21 ha lesa. Pečet obec má nápis: PECET:ZABECNI Z DEDINI LHOTI 1686 - znakem na ní radlice a sekera. Kontribučenský fond 2.348 K spravuje si obec sama. Veliká péče věnuje se pěstování ovocného stromoví, obec sama přichází dobrým příkladem a osazuje pastviska a poblíž obce ležící pole ovocnými stromy. Pěstoval se zde také chmel. 
27. května r. 1796 utrpěla obec a okolí velice krupobitím.

A  takto vypadá dnes  mlýn, podle kterého se naše obec jmenuje

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Pohlednice

pohled Zábeštní Lhota z roku 1996

 

 

 

 

 

 

Historické fotografie

pohled Zábeštní Lhota před 60 lety pohled Zábeštní Lhota před 100 lety

Pohledy pochází ze sbírky pohledů Břetislava Passingera.